Výše výživného a jak ji určit
Stanovení výživného na nezletilé děti je v případě rozchodu partnerů častým jablkem sváru. Ne vždy se rodiče na výši výživného shodnou a výživné pak musí být určeno rozhodnutím soudu. Jaké faktory zde hrají nejdůležitější roli?
Pro výpočet výše výživného sice existuje doporučující tabulka Ministerstva spravedlnosti, avšak s ohledem na její orientační charakter se soudy ve svém úsudku spoléhají především na občanský zákoník. Ten jako rozhodující podmínky pro stanovení výživného zmiňuje životní úroveň povinného rodiče a odůvodněné potřeby oprávněného dítěte či dětí.
Co si pod oběma pojmy ale konkrétně představit?
Životní úroveň rodiče vychází z jeho majetkových poměrů a má být zásadně shodná s životní úrovní dětí. Soud tak při stanovování výživného zkoumá nejen příjmy rodiče (ze zaměstnání, podnikání nebo dávek státní sociální podpory), ale i jeho souhrnný majetek (zda rodič vlastní nemovitosti, auta nebo firmu) a jeho celkovou životní úroveň (dovolené, volnočasové aktivity). V posledních letech není výjimkou ani prokazování majetkové situace povinného rodiče obrázky či odkazy na jeho sociální sítě, ze kterých je často skutečný životní standard velmi dobře zjistitelný.
Mezi odůvodněné potřeby dítěte patří například náklady na ošacení, stravu, školné, zájmové kroužky, náklady na zdravotní péči apod. Skutečné náklady na potřeby dítěte se soudu dokládají například potvrzením o výši školného, výpisem z účtu, doložením účtenek. Náklady je vhodné soudu předložit zprůměrované na měsíční výši.
Řízení o určení výše výživného nebo jeho snížení či zvýšení je vždy osvobozeno od soudních poplatků. Soud při určení výsledné výše není vázán návrhy rodičů, výsledná částka může být kompromisní, nebo se od navrhovaných částek odchylovat – ale vždy ve prospěch dítěte, na který v každém řízení o výživném dohlíží také OSPOD – příslušný orgán sociálně právní ochraně dětí v pozici opatrovníka dítěte.
Na webu rodinavpravu.cz najdete i další články na téma snížení výživného.
